V polovině padesátých let zahájila skupina konstruktérů a aerodynamiků VZLÚ Letňany vedená inženýrem Dlouhým práce na dvoumístném stroji vhodném pro základní výcvik a výkonné létaní. Záměr se víc než podařil. Počátkem roku 1956 vzlétl prototyp celokovového větroně s laminárními profily křídla, v té době naprosto výjimečného řešení a výkonů. Ovšem nebyly to jen výkony. Pevná konstrukce, ladné tvary a výborné letové vlastnosti uspokojily naše piloty i mnoho zájemců v zahraničí. Již od první série byl Blaník v hojné míře exportován, např. do USA, Austrálie a Německa.
Dvoumístný, samonosný hornoplošník. Kovová kostra křídla, pevných ocasních ploch a trupu potažena duralem, kovová kostra křidélek a pohyblivých ocasních ploch plátnem. Pilotní prostor překryt průhledným krytem z organického skla, který je odklopný do boku. Přistávací zařízení tvoří zatahovací kolo a pevná ostruha. Vlečné zařízení umístěno v přídi a na boku trupu.
| Technická data | |
| rozpětí: | 16,2 m |
| délka: | 8,4 m |
| prázdná hmotnost: | 292 kg |
| nejvyšší klouzavost: | 28 |
| max. přípustná rychlost: | 240 km/h |